88. OSPALÝ DEN

DNES JSEM SE MUSELA DONUTIT FUNGOVAT.
TA ÚNAVA MĚ NE A NE OPUSTIT A MNĚ SE TAK STRAŠNĚ CHTĚLO SPÁT...
ASI TO BUDE NEDOSTATKEM KYSLÍKU, JSEM PERMANENTNĚ DUŠNÁ :-(
NAKONEC JSEM DNEŠEK TAK NĚJAK PŘEŽILA.
ARTÍK NAŠTĚSTÍ NEZLOBIL, AKORÁT SE NĚKOLIKRÁT POČURAL, COŽ OBVYKLE NEDĚLÁ, ALE CELÝ DEN BYLO VEDRO A ON PIL JAKO DUHA.

NEJKURIOZNĚJŠÍ BYLO POČURÁNÍ NA NÁDRAŽÍ VE VYŠKOVĚ, KAM JSME JEŠTĚ VEČER S MARTINEM JELI NĚCO VYŘÍDIT...
TAK MOC CHTĚL VIDĚT PŘIJÍŽDĚJÍCÍ VLÁČEK BEZ RUŠENÍ, SNAŽIL SE TO UDRŽET, KROUTIL SE JAK HAD A NA NAŠE OTÁZKY, JESTLI SE OPRAVDU NECHCE VYČURAT, ODPOVÍDAL TVRDOHLAVĚ NE!
NAKONEC TO DOPADLO TAK, ŽE KDYŽ RYCHLÍK ZASTAVOVAL, Z NOHAVIČKY UŽ TO TEKLO :-)

CESTOU ZPĚT JSME VIDĚLI POLE S PRVNÍMI ROZKVETLÝMI SLUNEČNICEMI A TAK MI TEĎ DĚLAJÍ RADOST VE VÁZE :-)

LÉTO JE OPRAVDU TADY...