O DNEŠKU SE MI NECHCE MOC PSÁT. VELKÉ ZKLAMÁNÍ, BOLEST ZE ZTRÁTY NĚKOHO VELMI BLÍZKÉHO (NE, NIKDO NEUMŘEL...I KDYŽ...), BOLEST Z TOHO, JAK SE UMÍM V LIDECH MÝLIT A BOLEST Z TOHO, ŽE ZROVNA ON MI DOKÁZAL TOLIK UBLÍŽIT.
VÍC NIC... (A PROSÍM NEPTEJTE SE)
DOMA: RÁNO NEVYSPÁNÍ A ÚNAVA PO KRÁTKÉM SPÁNKU, PŘERUŠOVANÉM BOLESTÍ V KRKU.
VEČER JSEM PADALA ÚNAVOU A NEMOHLA VYDRŽET BOLEST NEJEN UVNITŘ, ALE I VNĚ KRKU (BOLÍ MĚ TO UŽ KOMPLET VŠUDE...)
ALE KONEČNĚ JSEM SE DONUTILA K ÚKLIDU LEDNIČKY, KTERÁ SE NA MĚ VYČÍTAVĚ DÍVALA UŽ HOODNĚ DLOUHO. ASPOŇ NĚCO...
Abso, je mi líto.:-(
OdpovědětVymazatDÍKY MOC ZA TVOU STÁLOU PODPORU, VELMI SI JÍ CENÍM...
OdpovědětVymazatJe mi to moc líto, ale každá ztráta jednou přebolí. Držím palce. Někdy je třeba zavřít jedny dveře, abysme mohly otevřít jiné..a třeba se za nimi skrývá lepší život... Bude líp.
OdpovědětVymazatDĚKUJU, MARCI :)
OdpovědětVymazatTEĎ UŽ JE TO LEPŠÍ, ZE ZAČÁTKU TO PRO MĚ BYL FAKT ŠOK, I KDYŽ JSEM TU MĚLA MARTINA A TÍM PÁDEM SE MĚLA O KOHO OPŘÍT
-A TAKY DO KOHO ZAMILOVAT červenajícísesmajlík :))