150. KOSTELEC, POTŠTEJN, ČASTOLOVICE A ŽLUČNÍK

RÁNO JSME JELI VRÁTIT MARTÍNKA DO ČECH, ODEVZDALI JSME HO KOLEM JEDENÁCTÉ HODINY.
A PROTOŽE JSME SI CHTĚLI UŽÍT PRAVDĚPODOBNĚ POSLEDNÍ MOŽNOST VĚTŠÍHO VÝLETU V TOMTO LÉTĚ, NEJELI JSME ROVNOU DOMŮ, ALE KROUŽILI PO OKOLÍ MARTÍNKOVA BYDLIŠTĚ.
NEJDŘÍV JSME SE TROCHU PROŠLI PO KOSTELCI n.ORLICÍ....

...VYLEZLI NA NEDALEKÝ KOPEC K POTŠTEJNSKÉMU HRADU...

...A POTOM JELI DO ZÁMECKÉHO PARKU V ČASTOLOVICÍCH, KDE JE VELIKÁ OBORA S BÍLÝMI JELENY A DAŇKY A MOC HEZKÁ MINI ZOO.
MOC SE MI TAM LÍBILO, BYLA JSEM OPRAVDU NADŠENÁ A NEJRADĚJI BYCH SE TAM VRÁTILA CO NEJDŘÍV, I S VĚTŠÍMI DĚTMI.
I KDYŽ SE POČASÍ DOST ZHORŠILO, SVĚTLA ZNAČNĚ UBYLO A KE KONCI DOKONCE I PRŠELO, BYLO TO SUPER. FOTKY PROTO BERTE S REZERVOU, MŮJ SETOVÝ TELEOBJEKTIV NENÍ DOSTATEČNĚ SVĚTELNÝ A POD STROMY BYLO SVĚTLA OPRAVDU MENŠÍ NEŽ MALÉ MNOŽSTVÍ...
SNAD BUDE NĚKDY PŘÍŠTĚ POČASÍ SHOVÍVAVĚJŠÍ :-)

PERLIČKY TVOŘILY PŘEDSUNUTOU HLÍDKU...

SÁM VELKÝ ŠÉF

NEFOTIT!!!

TAK TY MĚ PŘECE JEN FOTÍŠ??? OK, TOHLE SI O TOBĚ MYSLÍM...

ALE UŽ TOHO MÁM VÁŽNĚ DOST! MÁM NA TEBE VLÍTNOUT?

NO CO KOUKÁŠ? PO TŘICETI DĚTECH UŽ TA FIGURA NENÍ TAK IDEÁLNÍ, JAKO ZAMLADA...

NEJKRÁSNĚJŠÍ HOLUB, JAKÉHO JSEM KDY VIDĚLA...

MÍSTNÍ SUPER STÁR, PROSTĚ VERY IMPORTANT PIGEON (HOLUB)

OSTRAHA V.I.P. HOLUBA. ZA POVŠIMNUTÍ STOJÍ ZAŘAZENÍ BEZHLAVÉHO RYTÍŘE (FOTO VPRAVO DOLE)

KLOVNU TĚ!

TENHLE PONÍK ZJEVNĚ POŽIL VĚTŠÍ NEŽ MALÉ MNOŽSTVÍ TRÁVY :-)

HELE, BLÁŽO. ZASE NĚJACÍ TURISTI...

Á, BUDE SVÁČA, JDU TAM...

CO, CO, COŽE???... TADY SE ROZDÁVÁ NĚJAKÉ JÍDLO?

A HELE, DÍTĚ :) ... A CHCE MI DÁT TRAVIČKU...

NO DOBŘE, JDU SE PODÍVAT...

TAK UKAŽ, CO TAM MÁŠ... NENÍ TAM BODLÁK? TEN JÁ NERAD...

ARTÍK BYL KRMENÍM DAŇKŮ VELICE NADŠENÝ.

JÁ TĚ SLEDUJU!

PLYŠÁČEK...

ZÁVIDÍŠ MOJE ŘASY, CO? 

TAK ZASE NĚKDY PŘÍŠTĚ.... A DONESTE MRKVE A JABLKA :)

POSLEDNÍ FOTKA JE UŽ OPRAVDU DĚSNĚ NEKVALITNÍ, ALE PŘESTO JI SEM DÁVÁM...
MOC SE MI TOTIŽ LÍBÍ ARTÍKŮV VÝRAZ.
BYL SPOKOJENÝ JAK ŽELVIČKA A TO I PŘESTO, ŽE ZAČALO DOST SILNĚ PRŠET (JAK JE VIDĚT I NA FOTCE)

BOHUŽEL UŽ BĚHEM PROCHÁZKY SE MI ZAČALO DĚLAT ŠPATNĚ... ZPOČÁTKU MI TO NEDOŠLO,
ALE KDYŽ JSEM NASEDALA DO AUTA, VĚDĚLA JSEM, ŽE ZAČÍNÁ POŘÁDNÁ ŽLUČNÍKOVÁ KOLIKA.
CHUDÁK MARTIN VŮBEC NEVĚDĚL, CO SE DĚJE, PROTOŽE KDYŽ ŠEL PRO AUTO, JEŠTĚ MI NIC NEBYLO (TEDY NEBYLO TO VIDĚT) A JÁ PAK NAJEDNOU NEBYLA SCHOPNA ANI PROMLUVIT.

ŽLUČNÍK BOLEL SKORO CELOU CESTU, VÍC NEŽ DVĚ HODINY JSEM SI UŽÍVALA SILNÉ BOLESTI, KTERÁ MĚ TAK OTUPOVALA, ŽE JSEM NEDOKÁZALA S MARTINEM NIJAK KOMUNIKOVAT A DO PLNÉHO VĚDOMÍ JSEM PROCITALA JEN TEHDY, KDYŽ JSEM SE VYBURCOVALA K TOMU, ABYCH SI VZALA DALŠÍ LÉK...
ŽLUČNÍK PLNÝ KAMENŮ UŽ NEFUNGUJE JAK MÁ A BEZ PRAVIDELNÝCH LÉKŮ SE NEOBEJDU,
ALE CO MĚ ŠTVE NEJVÍC, ŽE ŠPATNĚ REAGUJE NA LÉKY PROTI BOLESTI A JÁ MUSÍM BRÁT VELMI VYSOKÉ DÁVKY ANALGETIK, NEŽ SE MI KONEČNĚ ULEVÍ...
UŽ ABY CHODIL ARTÍK DO ŠKOLKY, ABYCH SI MOHLA ZAJÍT K DOKTOROVI A DOMLUVIT TU OPERACI. JSEM ZVĚDAVÁ, JESTLI BUDU MÍT ŠTĚSTÍ JEŠTĚ LETOS :-/